... a jsme opět u současné současnosti. Je 30.4.2019

Je po Velikonocích a současná současnost je taková, že se mi zdá, že od nich uplynulo nejméně půl roku. Neuplynulo. Je 30.4. (Velikonoční pondělí bylo 22.4) a navíc o tom svědčí čtyři zbylá vajíčka v košíku na stole v kuchyni. Jsou krásně nabarvená cibulovými slupkami a zdobená mrňavými obrázky  puntíkovaných berušek, malinkých koníků a jiných zvířátek i kytiček. A všechny mají zlaté okraje. Proto ta zbylá vajíčka nejsou ještě zblajznutá. Prostě se mi líbí. Ostatně všeho moc naráz škodí a my jsme už několik, vlastně dost, vajíček snědli ve formě obloženého chleba, vajíčkového salátu, salátu s krabími tyčinkami ... Takže ta čtyři zbylá sníme nejspíš zítra v pomazánce. Ostatně vejce tzv. "můžem" kdykoliv. V košíku s vajíčky ještě trůní čokoládový zajíc a velké čokoládové vejce. To je ale mlsání mojí silnější polovičky. O tom nerozhoduji, kdy se to sní, nemám na to nárok. I když bych chtěla mít. Zítra si koupím čokoládu. Že by Studentskou pečeť? 

Je půlnoc a dostala jsem hlad. Budu tedy končit se svým rozjímáním o tom jak čas letí a že brzy asi bude zase Silvestra a půjdu spát. Napřed se ale řádně napiji, protože prej hlad je převlečená žízeň. Tak všem přeji dobrou noc, pěkný den a krásné zítřky. Papapa.

 Tak tenhle by mi raz dva slupnul i ta moje čtyři vajíčka, možná by "oloupal" i to čokoládové. Na pomazánku by                                                                                  nečekal jak tak na něj koukám.