Myspace Fun Flash Comments

 

 

Současnost

 

Současnost? No dnes je tedy současnost dot mrazivá. Venku mrzne jen praští. Zem je prý do půl metru zamrzlá. I když to by mohlo být vlastně ještě hůř. Je to něco jako když pesimista má sklenici poloprázdnou a optimista poloplnou, že jo.

V každém případě je venku -17, ale pozor! Vylezlo sluníčko a už se na mne krásně zubatě směje.

Pejsek Niko je právě s páníčkem na procházce. Asi mu mrznou nožičky. Kabátek mít nesmí, protože to nechce páníček dovolit, aby prý nevypadal jako blbec. Má prý svůj vlastní kožíšek. Jenomže je to panelákový pejsek a i když nijak zvlášť moc netopíme, přesto je teplíčkem dost rozmazlený. Koupila jsem mu na jaře alespoň pršipláštík. Jenomže on musí mít názor stejný jako páníček, tak ten mantlík nechce nosit. Sice déšť nemá moc rád, ale to raději půjde brzy domů. Mantlík tedy leží ve skříni.

Tak taková je současnost dnes - 10. února 2012.

16. února 2012

Jeseníky jsou pěkně pod velikou sněhovou peřinou. Venku svítí sluníčko a je sněhu a sněhu. Jsou akorát cestičky rozhrnuté na chodnících. Ty už ale chybí na přechod ulice, takže se člověk musí buď prodírat závějí, nebo pokračovat tudy, kudy je rozhrnutá cestička po chodníku na chodník protější, ale na stejné straně, potom slézt na ulici a ulicí si najít někde vchod na chodník na straně opačné, kam potřebuje zamířit. Je to někdy pěkné bloudění mezi projíždějícími auty.  Nedá se nic dělat.

Z venku je stále slyšet lopaty odhazující sníh. Samozřejmě, že neodhazují sníh ty lopaty samy, ale za každou stojí pěkně růžolící člověk, který tu lopatu drží. Lopaty pod tíhou sněhu přímo kvílejí. Dokonce jedna zastávkovala a docela klidně si odpadla z násady. Šla na nemocenskou. Jenomže protože je teď každé lopaty třeba, dlouho holka marodit nebude. Šli jí hned opravit.

      

 

Pár slov.

Současnost shora této kolonky ze dne 10. února 2012 je již minulostí. Je minulostí již téměř rok. Za tu dobu se stalo pár důležitých událostí v naší rodině. Vnuk Andreas byl poprvé v advokátní kanceláři na praxi jako koncipient. Jakoby se touto událostí stal mladým mužem, neb chodil do práce v obleku. Tím pádem ovšem i jeho o dva roky mladší sestra Christina - naše Kristýnka - "zdospělovatěla". Snad proto, aby se mu vyrovnala. Při návštěvě u nás jsem zjistila, že se opravdu s těmito vnoučaty můžu bavit jako s dospšlými lidmi téměř o všem. Studují prestižní gymnasium v Rakousku, kde se učí hned několika jazykům. Mezi nimi studují i klasickou latinu, takže se u nás citovaly a překládaly latinské citáty různých moudrých lidí. Moje drahá polovina totiž hned musela prověřit jejich znalosti. Já jsem se dmula pýchou jaké to máme doma chytré děti. No dobře, nedmula, ale dělalo mi to moc a moc dobře. Až na to, že si člověk tak nějak uvědomí, že mu přibývají léta.

 

                                                                            

Na poslední fotografii jsou děti i se svými rodiči.

 

No a naše malé holčičky tady z podhůří Jeseníků?

Eliška nastoupila do první třídy a donesla svoje první vysvědčení, na kterém se skví samé jedničky. Nejmenší Viktorka se nám pěkně rozmluvila.

Navíc si ta malá, přemýšlivá holčička začíná patřičně uvědomovat svoji osobnost a pěkně nám to dává svými prupovídkami najevo.

Je legrační když si žádá na papání HAPKO - jablko. Nebo když by ráda šla HA MAMINKOU - za maminkou.

Ve svém životě slyším poprvé, že malé dítě zaměňuje H za Z a J.

Jak říkám - člověk se má stále co učit a dozvídat.

A jinak? Meteorologové předpovídali Vánoce na blátě a až +12°C. To se ale zase pěkně sekli, protože od včerejšího večera padá snížek bílý a zítra máme Štědrý den (už chystám kapra) a jak to tak vypadá, tak nám snížek neroztaje. Snad.

Tak to by byla dnešní současnost, která zítra bude minulostí.

 

 

JO,JO,

čas letí jako zblázněný a čím jsem starší, jako by utíkal ještě víc.

Dnes je předposlední den roku 2013.

Přeji tedy všem vstup do nového roku 2014 tou správnou nohou

a hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

Letošní závěr roku je docela teplý. Sníh vlastně ještě ani nebyl, celé zimní měsíce kvetou sedmikrásky, viděla jsem i pampelišku,

 tráva zelená je taky pořád, stromy-jeřáby jsou sice bez listí, ale obsypané jeřabinami---

No, je to zvláštní zima.

Tak přeji veselý závěr roku. 

Ostatně letošní příroda je taky veselá, sluníčko se na nás směje a ptáci cvrlikají jako na jaře...